Včelařská konference

Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok? Alena

Vlastne ste urobili to najlepšie čo Ste urobiť mohla, ak bude dobré počasie meškať, tak si od včelára prikúpte med, nahrejte na 40°C a vlejte do buniek plástu a vložte ho ku včeliemu chumáču. To sa dá aj pri menej vhodnom počasí, vlastne im doplníte "kurivo" energiu, ktorú hneď využijú na zvýšenie teploty vo včelstve.

To isté, môžete urobiť i s cukrovým roztokom v pomere 1:1 a ten teplý 35°C pomocou hadičky opatrne naplniť do prázdneho plástu a vložiť ho ku chumáču včiel. Ešte teplý sacharózny roztok včely invertujú na ovocný a hroznový cukor. Včelám sa tým neskráti markantne život, ten tak či tak sa ich život prirodzene kráti a nové mladé včely ich nahradia. Spôsob som použil v praxi.

Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať a prípadne uhynúť. Na túto jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby včas doplňte na skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19 kg repného cukru, včely totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú". Pri podávaní teplého roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní zásob so studenou vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá práca niečo stojí, ani včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto sa veľa včelárov čuduje po zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách minimálne zásoby.

No,já myslím, že kromě vysloveně horských oblastí, až přestane současné vlhké a studené počasí, za pár dní už všude bude snůška v přírodě. Takže zbývá, aby včelky přežily těch pár dní.
Co se týká řepného cukru dávaného včelám, včely zpracovávají jakoukoliv získanou sladinu zhruba stejným způsobem. Stejně zpracují nektar přinesený z přírody jako přidaný cukr. Takže v obojím případě se opotřebují stejně. Nemá tedy cenu provádět kolem přikrmování na jaře nějaké složité tanečky. Jediný rozdíl je v tom, že z jarní přírody včely donesou menší množství sladiny, řekl bych tak denně desetiny kilogramů za asi 2 - 4 hodiny největšího tepla kolem poledne a po zbytek dne a noci potom sladinu zpracují a potom odpočívají. To je režim, na který jsou zvyklé a který umí nejúsporněji. Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní. Já používám na krmení miskové krmítko - miska položená na rámcích a shora zateplená a zdá se, že toto krmítko, když použiji menší misky, se docela dobře hodí i na jarní podněcování.
Co se týká krmení na zimu, uváděné množství 8 - 15 kilo musí být v úlu při prohlídce někdy ke konci září a na začátku řijna. Dříve to nemá moc velký smysl, protože zásoby mohou do září hodně ubýt plodováním nebo loupením nebo naopak včely mohou přinést zásoby navíc právě z loupeže nebo i z nějaké podzimní snůšky. Od října se zásoby včel už mění minimálně.

Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní.
------------------
A vzpoměl jsme si na jeden způsob, kterým jsme kdysi zkoušel význam jarního napájení - mě tam vadilo to částečné rušení včelstev a částečné narušení tepelné izolace těmi klasickým krmítky.

Vzal jsem malou PET láhev od dětské limonády - asi 1/4litru, provrtal víčko, strčil do něj plast.trubičku - asi průměr 8mm a na konec nacpal trochu molitanu. Když jsem to naplnil, tak to nevytékalo. A strčil do očka. Šikmo -shora asi 45st. Láhev jsme zavěsil do drátu tvaru U, konce připevnil k víku. Včely to poměrně pomalu odebíraly. V případě cukru bych to očko asi ucpal ještě molitanem, aby tam nelétaly cizí včely.
Celé by se to dalo zateplit ještě návlekem co používají topenáři na trubky. Tedy asi nějaká 80průměr. Ale myslím, že ten konec stačily trochu ohřívat.

Zatím mě to s těmi rámkovými krmítky vychází tak, že je to pro opravdu silná včelstva a nesmí být moc velká zima.
Ale já jsem v oblasti, kde teprve teď začne trochu přínos nektaru. Takže si letos takto hraji, chci začít co nejdřív s chovem matek, tak zkouším, jestli to včelstva popostrčí.
:-)

No a z těch v pokusu se po odchlípnutí folie line ta sladká a vlhká vůně jako když už jede snůška.

No uvidím.

Karel

"A vzpoměl jsme si na jeden způsob, kterým jsme kdysi zkoušel význam jarního napájení - mě tam vadilo to částečné rušení včelstev a částečné narušení tepelné izolace těmi klasickým krmítky.

Vzal jsem malou PET láhev od dětské limonády - asi 1/4litru, provrtal víčko, strčil do něj plast.trubičku - asi průměr 8mm a na konec nacpal trochu molitanu. Když jsem to naplnil, tak to nevytékalo. A strčil do očka. Šikmo -shora asi 45st. Láhev jsme zavěsil do drátu tvaru U, konce připevnil k víku. Včely to poměrně pomalu odebíraly. V případě cukru bych to očko asi ucpal ještě molitanem, aby tam nelétaly cizí včely.
Celé by se to dalo zateplit ještě návlekem co používají topenáři na trubky. Tedy asi nějaká 80průměr. Ale myslím, že ten konec stačily trochu ohřívat. "

No, uteplené krmítko, co jsem vyvinul pro pozdní krmení včelstev na podzim se taky docela dobře hodí na jarní podněcování včelstev. Můžu použít jakoukoliv plochou misku pod květináč nebo i jinou plochou misku dostatečně pevnou, aby vydržela tlak filcových či podobných uteplivek, od objemu 0,3-0,5 litru po velké 2 - 3 litrové misky. Malé mističky se hodí i nad slabá včelstva, protože objem malé mističky hned nad plodem i slabé včelstva na jaře s malým množstvím plodu dokáže udržet v teple. Napájení vodou jsem ale nezkoušel a ani to zatím nemám v úmyslu.

Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne.

"Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne."
---------------------------------
---Langstrothy zkouším---
také je zkouším, docela hodně cukru včelky spotřebovaly na stavbu nového díla (přesypal jsem je na mezidtěny) a další spotřeba navíc nastala díky novým matkám, které usilovně plodovaly. Možná by to mohlo být příčinou nedostatku zásob ve Vašich Langstrothech.
Těší mě, že se Vám podařilo nedostatek zásob nějak vyřešit.

Přeji všem dobrý den.V mých Dadantech není taková spotřeba cukru,dávám jim "jen"12 kg.Není to z důvodu,že bych na včelkách chtěl"šetřit,abych měl na pivo apod",ale proto že větší dávky cukru už jsou zbytečné,včelky v pohodě přečkají zimu a na jaře obyčejně řeším,co se zbylými zásobami,aby se mi nedostaly do jarního medu.Protože-

Během celého roku nevytáčím z plodiště z vysokých rámků,vyjímečně odtáčím jen v případě silných nárazových snůšek,kdy včely zanášejí sladinou naprosto vše,med se nachází i v můstcích mezi nástavky,dokonce i pokud tam jsou matečníky,tak i v nerovnostech na jejich povrchu.Kdybych to neudělal,matka by neměla kam klást a včely by se buď později vyrojily nebo zeslábly.Jinak je pro mě plodiště tabu.

Veškeré mezistěny nechávám stavět jen,když je snůška,ne v době krmení.

Rovněž i výměny matek provádím pokud možno raději dříve,aby pozdě přidávané matky silně neplodovaly až do pozdního podzimu.Vyjímku tvoří jen.pokud potřebuji vyzkoušet dcery od nové inseminované matky.

Úly mám tenkostěné,ale na druhou stranu je fakt,že včelařím v teplejší poloze na podřipsku.Jako v každém podnikání i chov včel je potřeba provozovat racionálně,abych na svém koníčku a vedlejším povolání neprodělával,proto i toho cukru včelám dávám jen přesně tolik,kolik potřebují,úhyn hladem už dlouho nepamatuji,ani jarní krmení nebo podněcování neprovádím,zatím nebylo třeba.
Pavel.

Díky za střízlivý příspěvek, který tu již dlouho chyběl. Takto včelaří 90% včelařů, co znám. Jen tady to vyzní jako extrém či menšinový názor.

Ano, stručně a jasně popisujete to, co dělám také a s námi většina včelařů, jak píše př. Holub.
Zkoušení nových úlů s jinou rámkovou mírou je ale něco úplně jiného. Metod přechodu je hodně, a ne vždy mají včely v novém úle vše postaveno do července. Zrovna tak je to s matkou. Pokud ji chcete koupit, musíte si počkat, až bude. Loni se v květnu ochladilo na několik týdnů a některým chovatelům to pěkně zanotalo plány.
Nechci tvrdit, že je to zdroj problémů se zásobami v nových úlech paní Aleny, ale pokud na Langy přecházela v loňském roce, je to pravděpodobná možnost.

No, já jsem loni krmil od cca poloviny srpna. Do konce září asi 6 - 8 kilo a do zimy, v říjnu a listopadu asi 4 další kila. Ke konci září měly včelky tak 10 - 15 kilo, rozdíl donesly za srpen a září z přírody.....
Jedněm včelám jsem nechal přepracovat starý med. To dělaly do začátku října. Z starého medu jim na začátku října zbylo tak 2 kila v zaplodovaných plástech plus jim byly přidány zpracované zásoby z ostatních včelstvech asi 6 kilo na 4 plástech 39x24 plus byly ještě dokrmeny do zimy dalšími 6 kily. A ty měly na jaře určitý nedostatek zásob, jen asi 4 - 5 kilo.....

"Zkoušení nových úlů s jinou rámkovou mírou je ale něco úplně jiného. Metod přechodu je hodně, a ne vždy mají včely v novém úle vše postaveno do července. Zrovna tak je to s matkou. Pokud ji chcete koupit, musíte si počkat, až bude. Loni se v květnu ochladilo na několik týdnů a některým chovatelům to pěkně zanotalo plány"

Mé zkušenosti s přechodem z 39x24 na Dadanty 44,8x28,5 jsou staré už cca 6 let,ale převádění jsem prováděl tak,že jsem jednoduše vzal jen horní loučky s rámku Dadantovy míry a plodištní rámky 39x24 na ně přidrátoval a postupně je během sezony prokládal mezistěnami Dadantu.Když už byla většina mezistěn vystavěna a zakladena,tak jsem rámky 39x24 převěsil nad mřížku do normálního nástavku původních úlů,které byly jen mírně upravené,aby to šlo zkombinovat k sobě.Překládaní u mě trvalo 2 roky,protože ještě následující rok jsem neměl dostatek díla do nízkých medníkových nástavků,tak jsem ještě použil do medníků 39x24.Přesýpání na mezistěny se mi zdálo jako příliš radikální.
Máte pravdu,že loňská chovná sezona nebyla ideální,nicméně začátek byl poměrně slibný.Sám provádím výměnu matky většinou zralým matečníkem,které se dají získat jednodušeji,než oplozenou výběrovou matku,nevýhodou je jen osobní odběr na stanovený čas,protože matečníky se nedají zasílat poštou.Pokud se některý matečník nepovede,tak mám pro jistotu rezervu v několika oplodňáčcích.Vím,že každý matky nechová,ale včasné objednávky zajistí i relativně včasné dodávky a pro chovatele matek není takový problém matečníky"udělat",s oplozenými matkami je podstatně víc práce.Další nevýhoda matek vylíhlých a spářených na místě je ta,že se nám ta matka spáří s trubci jednak našimi a jednak s trubci okolních chovatelů,takže geneticky je matka z matečníku z některého chovu hodnotná jen zpoloviny.
S pozdravem Pavel.

To co popisujete je jedna z možností, jak přejít. teď je otákou, jak to provedla paní Alena. Bez jejího vyjádření to nerozlouskneme. Možná včelky do langů stěhovala už předloni, nebo do nich dala koupené oddělky. Pak by moje teorie byla o ničem.

Máte pravdu,nicméně já být na místě paní Aleny,asi bych zvolil trochu pracnější způsob pro včelaře,ale ten nejšetrnější pro včely.Od včel 39x24 bych si"vypůjčil"jen tolik plástů se zásobami,aby mi na každý lang vyšel jeden,zafixoval horními latičkami,odvíčkoval jednu stranu a tento vložil do langu odvíčkovanou stranou vedle plodu(vycházelo by to přes dva nástavky),na tu chvilku by jim to bodlo,po první snůšce bych je vyndal.Včelky by nemusely nic invertovat a rychleji bych se zbavil cukerných zásob.
S pozdravem Pavel.

Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne.

Langstrotem to nebude.Mám 3/4 langy a od 2-12srpna dostali 12kg.Po 15 září ještě 3kg.Koncem října přestaly plodovat.Zimovaly na 2-3 nástavcích a každé včelstvo si uložilo zásoby jak chtělo.27.3 měli všechny mezi 8-10kg zásob.Jen jedno včelstvo se roztrhlo a 1/3 zůstala ve spodním nástavku a uhynula i když byla obklopena zásobami.Ostatní přešly i s matkou nahoru k dalším zásobám a přežilo.Nasadil jsem je na další včelstvo.Dnes při kontrole má zavíčkované dva matečníky na tichou výměnu a další dva nezavíčkované.Zajímavé je,že předloni dostaly 18kg a tři včelstva měla co dělat aby vydržela,ostatní zásob měla na přežití do jara.

Dnes při kontrole má zavíčkované dva matečníky na tichou výměnu a další dva nezavíčkované. Z.B.

Myslím si, že ide o omyl z vašej strany (i keď všetko je možné), pretože jar nie je pre tichú výmenu M (TV) vhodná a vyskytuje sa zásadne v čase po všeobecnom rozmnožovaní-rojení (v 7-8 mesiaci). TV vždy začína novým chovom trúdov už v čase asi 10 dní pred (24 dní vývoj trúda a 10 dní na to aby bol trúd rujný) pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky-kolébky (upravená materská miska do podoby džbánu). Nová matka sa liahne na 16 deň a rujnou sa stáva o 6_8 dní. Všetko do seba zapadá

Na jar ak včelstvo začne ošetrovať MB, vždy ide o rojenie včelstva, no v tomto čase skôr môže ísť skôr o náhradný chov po náhodnej strate matky. Preto navrhujem znovu kontrolu včelstva na prítomnosť plodu - hlavne vajíčok a mladých larvičiek.

Zdravím Aleno, super s tou plackou. Jinak pokud chcete nižší rámkovou Adamcovu míru, než je 39/24, doporučuji r.m 39/17 a 39/15, tyto míry zajisté s celými N unesete. Já se chystám vyzkoušet i r.m 39/17, nyní jsem statný mladý udatník, ale to nebude navěky, takže i zde je cesta. Jinak od včerejška mám kromě r.m 39/24 i r.m 37/30 (čechoslovák)
Zakoupil jsem 5 kusů 3 roky nových úlů se sítovaným podmetem. V N ale nejsou větrací očka, ty ale dořeším. Tak dlouho mě na 30kovou šířku př.učitelé včelařství Vydra a Blecha ukecávali, až tedy do toho jdu. Ale NN jsou pro mě pro budoucnost jistě to nejlepší. Už kvůli tomu, že jsou lehčí a s věkem sil ubývá. Zdraví P.S

Letošní vyšší spotřebu zásob (600n.m.) mohu potvrdit. Testuji tam matky F1. Vámi uvedené množství zásob na zimu by mělo být dostatečné. Loňský rok byla silná melecitózní snůška a ne všechny včelstva se s ní vyrovnala stejně. Některá včelstva zůstala po ní slabá, pak to dohánějí pozdním plodováním a tím vyšší spotřebou zásob. Mohou to být i vlivy genetické. V délce a výšce rámků bych problém neviděl. Stejně budete včelařit v těch úlech, které jsou Vám sympatičtější. Včelsta s kvalitními matkami by měla i v těchto podmínkách vydržet zimu s menší spotřebou zásob.

Zdravím vás p.Václavík,

"Včelstva s kvalitními matkami by měla i v těchto podmínkách vydržet zimu s menší spotřebou zásob"

Na kvalitu matky se ale nedá spolehnout. Já mám též matky F1 z prošlechtěného chovu a mohu vám sdělit, že kdybych svým matkám dal pouze 20 kg zásob, zřejmě by to nedopadlo dobře. Dávám jim tedy 25 kilo zásob a mám jistotu, že mi zimu a nestálé předjarní počasí ustojí. Včelař by se podle mého názoru měl naučit dát včelám na zimu krmení více a nešetřit, potom by nemusel řešit takové věci, jako je nouzové krmení v předjaří a riziko hladovění včel. Myslím si, že včely včelaři podávají takové výkony, že včelař utrží za sezónu dostatek prostředků za prodej medu, že je jeho povinností svým včelkám dát více, než je minimum zásob, tím jim tak poděkovat za vykonanou práci. Pokud ovšem danému včelaři prostředky z prodeje medu a práce včel neslouží jen k jeho obohacení, napřilepšenou vnoučatům, či na mariáš do hospody a pivo. Pak se nemůže nikdo divit, že včelky hladovějí. To ale určitě není případ př. kolegyně Aleny.Zdraví P.S

Souhlasím s Vámi,p.Streit. Měl jsem jen u F1 připsat "matky z prošlechtěných chovů tzv. spíše do druhé snůšky". Ty mají nišší spotřebu zásob, a je-li příznivý rok, využijí i snůšku první, pokud se tam nějaká vyskytuje. Na matky se spolehnout dá, ale nic není stoprocentní a ve včelařství zvlášť.

. Spotřeba zásob je závislá na množství včel a čím silnější včelstvo, tím je větší spotřeba např. rušením. Snadněji vytvoří potřebnou teplotu pro plodování, a mají rychlejší rozvoj s menší spotřebou.
V první řadě snižovat pracnost včelám a na druhé straně je teprve včelař, který má zrovna problémy se zvedáním.To je ale naopak snadno řešitelné a včelař nese zodpovědnost. Rušení včel zásahy nebo ptáky, počasí a další faktory mají vliv na spotřebu. Včelstva rozšiřujeme bez zásahů shora dolů. Na obrázku z dnešního dne, mají ještě dost prostoru ve druhém spodním nástavku. Možná do vytáčení, záleží na počasí, nebudu muset zasahovat. http://leteckaposta.cz/143573037
Někteří včelaři potřebují na stejné množství medu ještě více jak 2× tolik rámků, úlů či nástavků včetně práce.Potom nezvládají obměnu rámků.
Je zajímavé sledovat a porovnávat na videu menší matky s velkými. Malé jsou pohyblivější po rámcích a rychlejší při krmení a kladení. Sbírám zkušenosti.
B.V.

> . Spotřeba zásob je závislá na množství včel a čím silnější včelstvo, tím
> je větší spotřeba např. rušením. Snadněji vytvoří potřebnou teplotu pro
> plodování, a mají rychlejší rozvoj s menší spotřebou.

Tak jak je to, maji silnejsi vcelstva vetsi spotrebu nebo mensi?

Diky T.H.

Tak jak je to, maji silnejsi vcelstva vetsi spotrebu nebo mensi?

Diky T.H.

___________________________________________________________


Silnější včelstva mají větší potřebu zásob v absolutním množství (to, co včelstvo celkově spotřebuje). Relativní spotřeba (přepočteno na určitý počet včel) je u nich menší. Silnější včelstva mají silnější izolační schopnosti chumáče a hospodárnější rozvoj i plodování (sice absolutní rozvoj mají větší, ale relativně se rozvíjejí málo… k výchozímu počtu včel se vychovává méně plodu, ale o to kvalitnější včely při tom vznikají).

Tolik z teorie. A teď by bylo dobré, kdyby k tomu někdo dodal ještě praxi. :-)

S pozdravem M. Václavek

PS
V pátek jsem nasazoval „medníky“, rozšiřoval, rotoval a vkládal dva stavební rámky. Včelstva plodují už přes 3 NN (odhadem 20 000 – 30 000 buněk plodu). Tento týden začínají růst (intenzivní plodování začalo cca před 25 dny). Rozkvétají meruňky a javory, tedy definitivně začíná hlavní snůška. Toto není opožděný apríl :-)

//\/\\//

Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať a prípadne uhynúť.
Na túto
jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby včas doplňte na
skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19 kg repného cukru,
včely
totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú". Pri podávaní
teplého
roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní zásob so studenou
vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá práca niečo stojí,
ani
včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto sa veľa včelárov
čuduje po
zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách minimálne zásoby.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: spotreba zimnich zasob
Datum: 11.4.2010 - 7:38:15

> Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala
> cca 1 kg medu ze železných
> zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám,
> cizí nechci použít. V
> přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou
> brát cukerný roztok? Alena
>
> Vlastne ste urobili to najlepšie čo Ste urobiť mohla,
> ak bude dobré počasie
> meškať, tak si od včelára prikúpte med, nahrejte
> na 40°C a vlejte do buniek
> plástu a vložte ho ku včeliemu chumáču. To sa
> dá aj pri menej vhodnom
> počasí, vlastne im doplníte "kurivo" energiu, ktorú
> hneď využijú na
> zvýšenie teploty vo včelstve.
>
> To isté, môžete urobiť i s cukrovým roztokom v
> pomere 1:1 a ten teplý 35°C
> pomocou hadičky opatrne naplniť do prázdneho plástu
> a vložiť ho ku chumáču
> včiel. Ešte teplý sacharózny roztok včely invertujú
> na ovocný a hroznový
> cukor. Včelám sa tým neskráti markantne život,
> ten tak či tak sa ich život
> prirodzene kráti a nové mladé včely ich nahradia.
> Spôsob som použil v
> praxi.
>
> Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať
> a prípadne uhynúť. Na túto
> jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby
> včas doplňte na
> skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19
> kg repného cukru, včely
> totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú".
> Pri podávaní teplého
> roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní
> zásob so studenou
> vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá
> práca niečo stojí, ani
> včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto
> sa veľa včelárov čuduje po
> zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách
> minimálne zásoby.